Prasečí problém: Tato zvířata jsou optimistická a pesimistická stejně jako lidé

Výzkum naznačuje, že některá prasata jsou energická, optimistická a pozitivní, zatímco jiná jsou náladoví pesimisté.

prase 1Prasata mají osobnosti, které “vidí sklenici napůl plnou” nebo “napůl prázdnou”, ukázala studie.

Stejně, jako lidé, některá prasata jsou energická, optimistická a pozitivní, zatímco jiná jsou náladoví pesimisté, odhaluje nový výzkum.

Vědci testovali 36 prasat domácích, kdy některým z nich poskytli lepší životní podmínky – více životního prostoru a hluboké vrstvy slaměné podestýlky.

Jejich osobnosti byly zkoumány tak, že jim byly podávány misky s jídlem na dvou stále stejných místech, které obsahovaly buďto v cukru obalenou čokoládu nebo nepříliš uspokojivá kávová zrna.

Pro-aktivní, optimistická prasata častěji prozkoumávala misku umístěnou mezi těmito dvěma danými místy, která mohla, ale nemusela být naplněna sladkostmi.

Vždy se dívala na světlou stránku věci, nehledě na prostředí, ve kterém musela žít.

Náladová, reaktivní zvířata s menším životním prostorem a bez slaměné podestýlky byla spíše negativní a pesimistická – rozveselilo je však zlepšení životních podmínek.

Výsledky studie byly publikovány v časopise Biology Letters, který vydává Royal Society.

Doktorka Lisa Collins z Lincolnské univerzity a její kolegové napsali: “Reaktivní prasata v horších životních podmínkách byla více pesimistická a ta v lepších životních podmínkách byla více optimistická.”

“Tyto výsledky ukazují, že rozhodovací schopnosti mimolidských zvířat jsou velmi podobné těm lidským, a zahrnují aspekty stabilních osobnostních rysů a přechodných stavů nálady.”

banner-proc-prase-cmyk-200x80

 

Přeloženo z: https://www.independent.co.uk/news/science/pigs-optimistic-pessimistic-just-like-humans-a7419901.html

Tisková zpráva: Na smrt 62 miliard zvířat upozorní smuteční průvod, který projde centrem Brna

40049786_1578203115618230_6648544803669671936_o
Brno – Na zbytečnou smrt 62 miliard zvířat upozorní smuteční průvod, který projde v úterý 2. října centrem Brna.

Aktivisté chtějí formou smutečního průvodu za mrtvá zvířata připomenout fakt, že stále mnoho lidí je ochotno dát si svůj oběd i za cenu smrti nebo utrpení živého tvora. „Smutečním průvodem chceme lidem připomenout skutečnou cenu masa, mléka a vajec, každoročně zemře na světě asi 62 miliard zvířat, přitom vodní tvorové nejsou započítáni“ říká Anna Kupcová, jedna ze členek Kolektivu pro zvířata, který událost pořádá. „Tyto bytosti umírají bez povšimnutí, mnohdy v těžkých útrapách a většinou zcela zbytečně. Jen málokdo se nad tím dnes pozastaví. Přitom každý ztracený život je pro nás tragédií, pokud jde o člověka nebo pár druhů zvířat, které jsme si vybrali jako své domácí mazlíčky.“

Číst celou zprávu

#NedělejRozdíly: Chceš pomoci zvířatům? I toto je způsob!

Myšlenka, že některý život znamená méně, než jiný, je kořenem toho, co je na světě špatně. -Dr. Paul Farmer

Přemýšleli jste někdy o tom, proč by si většina z nás v restauraci nikdy neobjednala grilovaného psa, ale pojídání kuřat, prasat a krav je považováno za „normální“?

Většinu z nás za celý život nenapadne nad něčím takovým přemýšlet, vždyť to tak prostě je. Přitom je však taková otázka nasnadě. Proč to tak vlastně je? A musí to tak být?

Chceme, aby si tuto otázku položilo co největší množství lidí. A aby je inspirovala k soucitnějším volbám v otázkách jídla nebo třeba oblečení.

Rozhodli jsme se znovu vzkřísit projekt “Nedělej rozdíly”, který jsme poprvé spustili již v roce 2016. Tentokrát bychom jej však chtěli realizovat ve větším měřítku, a k tomu potřebujeme vaši pomoc.

Naším cílem je na celý jeden rok zaplnit centrum Brna bannery, které lidem budou tuto otázku pokládat, a podněcovat je k zamyšlení každý den, když půjdou do školy či do práce, když půjdou na koncert či do restaurace, a pak znovu, když se budou vracet domů.

Číst celou zprávu

TISKOVÁ ZPRÁVA: Proč některá zvířata milujeme, ale jiná jíme?

To je ústřední otázka kampaně „Nedělej rozdíly”, kterou 15. července spustilo sdružení Kolektiv pro zvířata.

V rámci propagace soucitnějšího životního stylu rozmístili členové KPZ v centru Brna 5 bannerů, které mají dle jejich vyjádření přinutit kolemjdoucí k zamyšlení. Kampaň Nedělej rozdíly” tak stane po boku již probíhající kampaně Bílé mínus” spolku Otevři oči, která upozorňuje na podmínky zvířat v mléčném průmyslu, a společně tak chtějí inspirovat spotřebitele k etičtějším volbám.

Nedělejme rozdíly 2018„Kdysi dávno v nějakém momentě historie lidstva bylo rozhodnuto, která zvířata jsou jídlo a která ne. Dnešní společnost to stále bere jako normu a nikoho ani nenapadne to zpochybňovat. Toto je však našim cílem – ukázat lidem, jak je tato naučené chování nelogické, a že je naopak přirozené se vyvíjet a revidovat naše chování.” říká člen Kolektivu pro zvířata Jakub Maceja.

Nebude to poprvé, co budou brňané v centru města vídat tyto bannery – Kolektiv pro zvířata tuto kampaň spustil na nějaký čas již v roce 2016.

„Rozhodli jsme se projekt „Nedělej rozdíly” vzkřísit, protože se stále jedná o aktuální téma. Tentokrát ho však chceme rozjet v mnohem větším měřítku, aby měl větší dosah.” dodává Maceja.

Kampaň bude probíhat také online, kde bude Kolektiv pro zvířata umisťovat internetové bannery na různé webové stránky.

Součástí Nedělej rozdíly” je i fundraisingová kampaň, v rámci které mají lidé možnost “adoptovat” si některý z bannerů, ať už internetový, nebo pouliční, a prodloužit tak trvání kampaně.

„V současné době máme peníze na půlroční financování kampaně. Našim cílem je získat dostatek prostředků, aby mohly bannery viset v centru města celý rok, a také bychom rádi časem rozšířili kampaň i na další místa v Brně.”  říká členka Veronika Fuxová.

Více informací o kampani naleznete na webových stránkách nedelejrozdily.cz. Bližší informace o aktivitách spolku KPZ najdete na webu kolektivprozvirata.cz.

Galerie projektu

Kontakty:

Markéta Musilová: 721 442 683,

info@kolektivprozvirata.cz

 

Galerie kampaně Nedělejme rozdíly

Tisková zpráva: Brňané společně proti využívání zvířat v cirkusech

Obyvatelé Brna se už 20. června v 17 hodin postaví proti přítomnosti cirkusů se zvířaty v jejich městě.

Skupina místních, vedená sdružením Kolektiv pro zvířata, bude protestovat proti show pořádané cirkusem Sultán Berousek v městské části Brno-Líšeň. Chtějí tak vyjádřit nesouhlas s využíváním zvířat pro zábavu. Na sociální síti Facebook přislíbilo účast, či o ní uvažuje, již více než 700 lidí.

„Věříme, že je důležité upozornit veřejnost na to, co zvířata v cirkusech musejí podstupovat,” říká jeden z organizátorů protestu a člen KPZ Jakub Maceja. „Lidé, kteří cirkusy navštěvují, nemají často ponětí o nedostačujících a nepřirozených životních podmínkách, které jsou pro některá cirkusová zvířata denním chlebem. Naším protestem se na toto snažíme poukázat a říct, že jsou i jiné a přirozenější možnosti, kde divoká zvířata narozená v zajetí mohou žít.”

V Brně to nebude první akce tohoto druhu. Město zažilo během posledních let již několik demonstrací proti cirkusům se zvířaty v režii místních aktivistů. Při jedné z nich dokonce došlo i k nepříjemné potyčce mezi protestujícím a zaměstnancem cirkusu Humberto. Situaci musela řešit policie. „Distancujeme se od jakékoliv formy násilí. Světští však naši kritiku chápou jako osobní útok, a tak v minulosti došlo k několika vyhroceným situacím. Snažíme se ale dělat všechno pro to, abychom výskyt takových konfrontací minimalizovali,” dodává Maceja.

Zaměstnanci cirkusu Sultán Berousek se vůči demonstraci ostře ohradili. V příspěvku na sociální síti Facebook obvinili pořadatele z vyzývání k nenávisti vůči cirkusům, šíření pomluv a křivého nařčení z týrání zvířat. Podle nich se aktivisté snaží cíleně poškodit etnickou skupinu Jauner, jak se světští nyní nazývají, a vyvolat etnické rozbroje. Po několika dnech však příspěvek z Facebooku smazali.

Cirkusy se zvířaty odsuzuje čím dál větší procento lidí, například i naši sousedé na Slovensku, kteří po vzoru mnoha jiných zemí zakázali využívání divokých zvířat pro cirkusová představení. V Řecku či Bolívii dokonce uzákonili úplný zákaz cirkusů se zvířaty. Hnutí proti cirkusům se zvířaty je tak v současnosti již celosvětovou záležitostí.

Více informací o této problematice naleznete na webových stránkách cirkusybezzvirat.cz. Bližší informace o této protestní akci a dalších aktivitách spolku KPZ najdete na webu kolektivprozvirata.cz.

FB událost: https://www.facebook.com/events/233530484042236/

www.kolektivprozvirata.cz

Kontakty:

Markéta Musilová: 721 442 683,

info@kolektivprozvirata.cz

ZVÍŘATA NEJSOU KLAUNI – CIRKUSY SE ZVÍŘATY V BRNĚ NECHCEME

Ve středu 20. června v 17:00 se sejdeme před cirkusem Sultán Berousek, abychom vyjádřili nesouhlas s přítomností tohoto cirkusu, tak i s cirkusy se zvířaty jako takovými.

Protest začne cca 45 minut předtím, než přijdou první návštěvníci. Našim cílem je jim a kolemjdoucí veřejnosti ukázat, že navštěvovat cirkusy se zvířaty není morálně správné. Cirkus je v celkem zapadlé lokalitě (přesto přímo u zastávky Houbalova), proto nám jde spíše o oslovení návštěvníků a medií.

Přijďte prosím tento protest podpořit a ukažme cirkusu Sultan Berousek a mediím, že v tomto městě žádné cirkusy se zvířaty nechceme!

Transparenty a kostýmy jsou více než vítány! Demonstrace bude v pokojeném duchu.

Akce je podle zákona o konání shromáždění řádně nahlášena na úřadu Brno – Líšeň.

Držení nedomestikovaných zvířat, zvláště např. velkých šelem, v úzkých prostorách kočovných vozů a v některých případech i zcela nevybíravé metody drezúry jsou vážným prohřeškem v adekvátním zacházení s těmito živočichy, označitelným bezesporu jako týrání.

Prof. RNDr. Stanislav Komárek, katedra filosofie a
dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK

Pokud chcete pomoct jako dobrovolník/dobrovolnice, ozvěte se nám na naší facebookové stránce nebo e-mailu info@kolektivprozvirata.cz

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/233530484042236/

Šťastný den matek… i těch zapomenutých

a6af00f5d8e2a8215bfb915545091153Pro každého z nás má máma zásadní místo v životě: devět měsíců nás nosí ve svém těle, porodí, stará se ve dne v noci. Pro většinu z nás je také nejbližší nebo jedním z nejbližších lidí v životě ­– člověk, který nám pofouká bolístku, poslechne starosti, sdílí naše radosti a je ochoten kdykoliv pomoct.

Ačkoli mnoho z nás má jistě s maminkou pěkný vztah, přece jen jsme byli o něco okradeni. Minulé století se neslo ve znamení velkého vědeckého a technického pokroku a ten ovlivnil i přístup k výchově a péči o děti. Jistě, zmizela spousta nemocí, velmi se snížila úmrtnost novorozenců, apod. Ale touha vše přesně změřit a popsat potlačila přirozený vztah matky a dítěte.

„Příroda dítě připravila na to, že se narodí a zůstane chráněno u mámy v náručí. Jakýkoli jiný scénář vyvolává u novorozence strach. Bezprostředně po porodu nastává u matky a dítěte unikátní hormonální situace, která se už nikdy nebude opakovat. Je to období, které je [nám] dáno biologicky a jehož smyslem je navázání silného láskyplného pouta. Těsně po porodu doslova zaplaví organismus ženy hormon lásky oxytocin a posílí tak vztah mezi matkou a dítětem. Tomuto procesu se říká bonding. Aby se pouto dobře nastavilo, mělo by být miminko u mámy na hrudníku v kontaktu kůže na kůži a dvojice by měla zůstat dlouhé hodiny nerušena, což se bohužel ve většině případů neděje.“

Číst celý článek

PODPOŘTE NÁS, ANIŽ BY VÁS TO COKOLIV STÁLO

Kolektiv pro zvířata je nově na GIVTu. Takže až budete příště kupovat něco na internetu, udělejte nákup přes givt.cz a když si vyberete, že chcete podpořit právě nás, tak dostaneme určitá procenta z nákupu, aniž by vás to cokoliv stálo. A to se vyplatí! 🙂

Jak to funguje? Internetové obchody platí za každý nákup zákazníka, kterého k němu GIVT přes webovou stránku přivede a část z této sumy pak posílá na podporu vámi zvolené organizace. Pro obchody je to zase výhodný marketing – někteří lidé radši nakoupí tam, kde mohou přispět i na dobrou věc.

Jak hlasitě křičí matka, které kradou dítě?

 

Kravské mléko je mateřské mléko jako každé jiné. V případě krav (ale i koz a ovcí) se jedná o stejný mechanismus jako v případě koček, psů nebo lidí: mléko se v organismu krávy tvoří vlivem hormonálních změn spojených s příchodem mláděte na svět. Kráva zkrátka nevyrábí mléko lidem na požádání, vyrábí je pouze pro své tele. Lidé je mohou získat jedině tak, že tele matce seberou. Dnes se to obvykle dělá do 24 hodin po narození. Mezi krávou a teletem přitom existuje pevné mateřské pouto, jemuž přetržení se oba usilovně brání, křičí, hledají se a marně se snaží jít po zvuku volání toho druhého. Toto strádání často neustává ani po několika dnech.

Kráva dnes vyprodukuje 7–10krát více mléka, než by vypila přirozeně žijící telata, která by běžně sála 5–6krát za den a jejich matka by v sobě nikdy nenosila více než 2 litry mléka. Dnešní krávy se však dojí dvakrát denně a v jejich vemeni se může nashromáždit až 20 litrů mléka. Kráva je 2-3 měsíce po porodu znovu uměle oplodněna, aby se dalším porodem udržel příliv mléka. Nejenže je tak kráva nucena vyrábět obrovská kvanta mléka, ale nejméně sedm měsíců v roce musí zároveň krmit tele, které nosí ve svém břiše. Toto dvojí břemeno činí z dojených krav nejvytíženější hospodářská zvířata vůbec. Málokteré české dojnici je umožněna pastva. Drtivá většina z nich je na celý život uvězněna v kravínech, jež nikdy nenaplní přirozené potřeby krav na pohyb, prostředí a sociální kontakt.

Nadměrná zátěž a špatné prostředí značně přispívají ke zdravotním problémům. Nejčastější jsou onemocnění chodidel a vemene. Naprosto běžnou chorobou je mastitida, bolestivá infekce projevující se zaníceným a oteklým vemenem. Mezi průvodní jevy patří také snížená chuť k jídlu, dehydratace a průjmy. Poškozená, zanícená chodidla vedou ke kulhání a chromosti. Vyskytují se i problémy se zažíváním, metabolické choroby a kožní onemocnění. Jakmile krávy přestanou být produktivní, ať už kvůli onemocnění nebo nižší tvorbě mléka, jsou naloženy do kamionu a poslány na smrt. Stane se z nich hovězí maso nízké jakosti. Všechno tohle utrpení se děje ve jménu potraviny, kterou ke svému životu nepotřebujeme.

Kromě mýtu „kráva dává mléko“ je nám vtloukáno do hlavy i to, že bez konzumace mléka a mléčných výrobků nebudeme mít dostatek vápníku. Dnes už ale víme, že vápník se dá spolehlivě získat i z rostlinných zdrojů (např. mandle, květák, sezam, brokolice, kapusta…) a správně sestavená rostlinná strava je vhodná v každém věku a období života, včetně dětství, těhotenství a kojení, což potvrzuje 10 významných světových odborných institucí (viz instituce.jdem.cz).

Pokud chceme přestat podporovat utrpení zvířat a také udělat něco pro své zdraví, nemusíme se bát, že se budeme muset vzdát oblíbených receptů či pití „mléka“. Rostlinná mléka jsou už na trhu rozšířená (zdravé výživy, supermarkety, dm drogerie) a dají se také snadno vyrobit doma. Zakoupené alternativy jsou velmi chutné (jsou buď čisté nebo ochucené, např. vanilkou či čokoládou) a dají se také dobře šlehat. Podomácku vyrobené jsou zase velmi výživné a levné. Nejznámější je sojové mléko, ale existuje spousta dalších druhů jako mandlové, rýžové, špaldové, konopné, makové nebo například kokosové. Při použití rostlinného mléka navíc nemusíte ani měnit recepty, zachází se s ním podobně jako s živočišným. Dají se zakoupit také rostlinné alternativy sýrů, jogurtů a smetan.

Více informací o druzích a výrobě rostlinných mlék na rostlinna-mleka.cz.

Za natočení a zpracování videa děkujeme SopXhka Münsterová.