Jak hlasitě křičí matka, které kradou dítě?

 

Kravské mléko je mateřské mléko jako každé jiné. V případě krav (ale i koz a ovcí) se jedná o stejný mechanismus jako v případě koček, psů nebo lidí: mléko se v organismu krávy tvoří vlivem hormonálních změn spojených s příchodem mláděte na svět. Kráva zkrátka nevyrábí mléko lidem na požádání, vyrábí je pouze pro své tele. Lidé je mohou získat jedině tak, že tele matce seberou. Dnes se to obvykle dělá do 24 hodin po narození. Mezi krávou a teletem přitom existuje pevné mateřské pouto, jemuž přetržení se oba usilovně brání, křičí, hledají se a marně se snaží jít po zvuku volání toho druhého. Toto strádání často neustává ani po několika dnech.

Kráva dnes vyprodukuje 7–10krát více mléka, než by vypila přirozeně žijící telata, která by běžně sála 5–6krát za den a jejich matka by v sobě nikdy nenosila více než 2 litry mléka. Dnešní krávy se však dojí dvakrát denně a v jejich vemeni se může nashromáždit až 20 litrů mléka. Kráva je 2-3 měsíce po porodu znovu uměle oplodněna, aby se dalším porodem udržel příliv mléka. Nejenže je tak kráva nucena vyrábět obrovská kvanta mléka, ale nejméně sedm měsíců v roce musí zároveň krmit tele, které nosí ve svém břiše. Toto dvojí břemeno činí z dojených krav nejvytíženější hospodářská zvířata vůbec. Málokteré české dojnici je umožněna pastva. Drtivá většina z nich je na celý život uvězněna v kravínech, jež nikdy nenaplní přirozené potřeby krav na pohyb, prostředí a sociální kontakt.

Nadměrná zátěž a špatné prostředí značně přispívají ke zdravotním problémům. Nejčastější jsou onemocnění chodidel a vemene. Naprosto běžnou chorobou je mastitida, bolestivá infekce projevující se zaníceným a oteklým vemenem. Mezi průvodní jevy patří také snížená chuť k jídlu, dehydratace a průjmy. Poškozená, zanícená chodidla vedou ke kulhání a chromosti. Vyskytují se i problémy se zažíváním, metabolické choroby a kožní onemocnění. Jakmile krávy přestanou být produktivní, ať už kvůli onemocnění nebo nižší tvorbě mléka, jsou naloženy do kamionu a poslány na smrt. Stane se z nich hovězí maso nízké jakosti. Všechno tohle utrpení se děje ve jménu potraviny, kterou ke svému životu nepotřebujeme.

Kromě mýtu „kráva dává mléko“ je nám vtloukáno do hlavy i to, že bez konzumace mléka a mléčných výrobků nebudeme mít dostatek vápníku. Dnes už ale víme, že vápník se dá spolehlivě získat i z rostlinných zdrojů (např. mandle, květák, sezam, brokolice, kapusta…) a správně sestavená rostlinná strava je vhodná v každém věku a období života, včetně dětství, těhotenství a kojení, což potvrzuje 10 významných světových odborných institucí (viz instituce.jdem.cz).

Pokud chceme přestat podporovat utrpení zvířat a také udělat něco pro své zdraví, nemusíme se bát, že se budeme muset vzdát oblíbených receptů či pití „mléka“. Rostlinná mléka jsou už na trhu rozšířená (zdravé výživy, supermarkety, dm drogerie) a dají se také snadno vyrobit doma. Zakoupené alternativy jsou velmi chutné (jsou buď čisté nebo ochucené, např. vanilkou či čokoládou) a dají se také dobře šlehat. Podomácku vyrobené jsou zase velmi výživné a levné. Nejznámější je sojové mléko, ale existuje spousta dalších druhů jako mandlové, rýžové, špaldové, konopné, makové nebo například kokosové. Při použití rostlinného mléka navíc nemusíte ani měnit recepty, zachází se s ním podobně jako s živočišným. Dají se zakoupit také rostlinné alternativy sýrů, jogurtů a smetan.

Více informací o druzích a výrobě rostlinných mlék na rostlinna-mleka.cz.

Za natočení a zpracování videa děkujeme SopXhka Münsterová.