Category Archives: Články

Šťastný Den matek… i těch zapomenutých

a6af00f5d8e2a8215bfb915545091153Pro každého z nás má máma zásadní místo v životě: devět měsíců nás nosí ve svém těle, porodí, stará se ve dne v noci. Pro většinu z nás je také nejbližší nebo jedním z nejbližších lidí v životě ­– člověk, který nám pofouká bolístku, poslechne starosti, sdílí naše radosti a je ochoten kdykoliv pomoct.

Ačkoli mnoho z nás má jistě s maminkou pěkný vztah, přece jen jsme byli o něco okradeni. Minulé století se neslo ve znamení velkého vědeckého a technického pokroku a ten ovlivnil i přístup k výchově a péči o děti. Jistě, zmizela spousta nemocí, velmi se snížila úmrtnost novorozenců, apod. Ale touha vše přesně změřit a popsat potlačila přirozený vztah matky a dítěte.

„Příroda dítě připravila na to, že se narodí a zůstane chráněno u mámy v náručí. Jakýkoli jiný scénář vyvolává u novorozence strach. Bezprostředně po porodu nastává u matky a dítěte unikátní hormonální situace, která se už nikdy nebude opakovat. Je to období, které je [nám] dáno biologicky a jehož smyslem je navázání silného láskyplného pouta. Těsně po porodu doslova zaplaví organismus ženy hormon lásky oxytocin a posílí tak vztah mezi matkou a dítětem. Tomuto procesu se říká bonding. Aby se pouto dobře nastavilo, mělo by být miminko u mámy na hrudníku v kontaktu kůže na kůži a dvojice by měla zůstat dlouhé hodiny nerušena, což se bohužel ve většině případů neděje.“

Číst celý článek

20 překvapivých faktů o slepicích

Na celém světě je zabito více kuřat než všech suchozemských zvířat dohromady, ale kdyby lidé znali pravou povahu těchto pozoruhodných zvířat, pravděpodobně by si konzumaci jejich masa či vajec pořádně rozmysleli. Zde je pár zajímavých faktů o kuřatech:

Kuřata umí rozeznat více než 100 tváří jedinců jejich druhu, jejich paměť tak můžeme přirovnat té sloní.

Komunikují spolu více než dvaceti čtyřmi hlasy, přičemž každý z nich má jasný význam, včetně varování svých přátel před různými typy predátorů nebo informování svých matek, jestli jsou v pořádku.

Mají stejné barevné vidění jako my, lidé.

Kuřata cítí bolest a úzkost jako ostatní živí jedinci. Představte si to utrpení, které musí snášet při mrzačení jako je krácení konce jejich citlivého zobáčku pomocí infračerveného laseru bez jakékoliv úlevy od bolesti.

Číst celý článek

5 hospodářských zvířat, která jsou pravděpodobně chytřejší než váš pes

 

Kdybyste věděli, že jsou hospodářská zvířata stejně inteligentní jako vaše děti nebo domácí mazlíčci, přestali byste je jíst? Pokud jste odpověděli „ano“, tak právě nastal ten pravý čas s masem skončit.

Všechna hospodářská zvířata, od prasat přes krávy a ovce až po slepice, jsou mnohem chytřejší, než jsme si dosud mysleli. Prasata se učí svá jména a umí dělat stejné triky jako psi. Krávy, kozy a slepice rozvíjejí neskutečně komplexní společenské vazby a mají nejlepší přátele, stejně jako my.

Všechno jsou to úžasné, cítící bytosti. Ale protože o nich přemýšlíme jako o zboží, nechováme se k nim s respektem a péčí, kterou si zaslouží. Předpoklad, že hodpodářská zvířata jsou v některých ohledech jiná než naše kočky a psi, je zformovaný naší kulturou. Ten nám umožňuje ospravedlnit velkochovy a zabíjení těchto zvířat pro jídlo. Když se dozvíme, jak chytrá jsou doopravdy tato stvoření, můžeme začít bořit své předsudky a vidět hospodářská zvířata jako někoho, ne něco.
Číst celý článek

Ryby cítí bolest

Bioložka Victoria Braithwaite ve své knize „Do Fish Feel Pain?“ (Cítí ryby bolest?) tvrdí, že: „Je zde mnoho důkazů, že ryby cítí bolest a trpí stejně jako například ptáci či savci“.

Ryby sice neslyšíme křičet, když jsou nabodnuté na háčky, nebo se nešklebí, když jim je háček vyrván z jejich tlam. Nicméně jejich chování nám dokazuje jejich utrpení, pokud jsme ochotni si ho všímat. Například když Braithwaite s kolegy vystavili ryby dráždivým chemikáliím, chovaly se a reagovaly tak, jak by reagoval kdokoliv z nás: ztratily chuť k jídlu, jejich žábry bily rychleji a postižené oblasti si otíraly o bok nádrže.

Přičemž neurobiologové již dávno uznali, že ryby mají nervový systém, který reaguje na bolest. Ryby, stejně jako „vyšší obratlovci“, mají neurotransmitery, jako jsou například endorfiny. Endorfiny mají za úkol zmírnit utrpení. Jediným důvodem, proč jejich nervové systémy produkují tyto takzvané léky proti bolesti, je zmírnit bolest. Vědci na základě zkoumání pak vytvořili detailní mapu více než dvaceti receptorů bolesti, či „nociceptorů“, v oblasti hlavy a úst ryb, a to včetně oblastí, kde může dojít k proniknutí háčku do masa. Dr. Stephanie Yue vyjádřila své stanovisko k rybám a bolesti takto: „Bolest je evoluční adaptace, která pomáhá jednotlivcům přežít…není pravděpodobné, aby u jedné konkrétní taxonomické třídy náhle zmizelo vnímání bolesti.“

Číst celý článek

Co jsme dělali v roce 2018?

2.3 –  Koncert pro VeganFest

3.3. –  VeganFest – hlavní víkendový program

4.3. –  VeganFest – hlavní víkendový program

6.3. –  VeganFest – workshop vaření – Cocina Perdida

7.3. –   VeganFest – workshop výroby – domácí drogerie

8.3. –   VeganFest – workshop vaření – My Kitchen

9.9. –    VeganFest – veganská společenská večeře

Číst celý článek

Pravda v kostce: Anonymous for the voiceless promítali na ulici záběry z velkochovů a jatek

Autor - Lukáš KubartMezinárodní den zvířat v Brně byl ve znamení pravdy.

Kolemjdoucí, kteří kráčí po brněnském náměstí Svobody, nevěřícně zírají, někteří tiše, jiní se hlasitě rozhořčují. Videozáznamy praktik živočišného průmyslu mlčenlivě přitahují jejich zraky: prasnice natěsnané v klecích, jejich selata s otevřenými ranami a abscesy, zatímco bezvládná tělíčka jiných leží kolem, rozervána na kusy. Telata, která jsou odebírána svým matkám, aby jim v dalším záběru byla podřezána hrdla. Kohoutci zaživa rozemíláni ve velkém mlýnku.

Záběry se opakují ad nauseam ve všech směrech, na obrazovkách notebooků a tabletů, které drží dobrovolníci v maskách Guye Fawkese. Nehybně vedle sebe, rameno na rameni ve čtvercové formaci zvané „Cube of truth” – česky Kostka pravdy. Patří k organizaci Anonymous for the voiceless, nebo prostě AV – odnoži Anonymous, která se věnuje boji za práva zvířat.

Jdou na to ovšem jinak – místo internetu okupují ulice. AV vznikla v roce 2016 v Austrálii, dnes má však své místní odnože – tzv. „chapters” – po celém světě. V březnu tohoto roku se organizace AV dostala i do České republiky, a chapters tu postupně vznikají ve všech velkých městech. Ta brněnská vznikla teprve nedávno a tohle je jejich první Kostka pravdy.

Číst celý článek

Jak se staví brněnští kandidáti k cirkusům se zvířaty?

Jak se staví brněnští kandidáti k cirkusům se zvířaty? Zeptali jsme se osmdesáti z nich, vyjma extrémistických stran,  a jak jsme slíbili na našem facebooku, přinášíme vám jejich odpovědi. Vybrali jsme politiky, kteří kandidují za Brno-město a/nebo městskou část, jejíž pozemky využívají cirkusy a na které se nám podařilo sehnat kontakt.

Z kandidátu na primátora nám odpověděla Bára Antonová (Žít Brno), Jasna Flamiková (Zelení), Petra Quittová (STAN) a Tomáš Koláčný (Piráti). Potěšilo nás, že všichni uvedení kandidáti sdílí názor většiny Brňanů a případně by se zasadili za to, aby se městské pozemky cirkusům dále nepronajímaly, či už toto téma dokonce plánují otevřít a zákaz aktivně prosazovat. Neupravené odpovědi naleznete níže.

Nejvíce odpovědí jsme dostali od kandidátů Strany zelených (4), kteří nám poslali také stanovisko za celou Stranu, na němž se shodli. Tři odpovědi nám zaslali kandidáti za ANO 2011, jeden kandidát za ČSSD, jeden kandidát za STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ , jeden kandidát za Sousedé z Líšně a jeden kandidát za TOP 09 (nezapočítáváme kandidáty na primátora). Děkujeme za odpovědi!

Naše otázka zněla: “Pokud budete moci po volbách ze své pozice ovlivnit pronájem obecních pozemků cirkusům, budete nadále tolerovat cirkusy se zvířaty na území města Brna, nebo zda naopak budete brát v úvahu postoj většiny společnosti a podniknete kroky k tomu, aby cirkusy se zvířaty v Brně vystupovat nemohly, např. zamítnutím pronájmu obecních pozemků?”

Číst celý článek

Prasečí problém: Tato zvířata jsou optimistická a pesimistická stejně jako lidé

Výzkum naznačuje, že některá prasata jsou energická, optimistická a pozitivní, zatímco jiná jsou náladoví pesimisté.

prase 1Prasata mají osobnosti, které “vidí sklenici napůl plnou” nebo “napůl prázdnou”, ukázala studie.

Stejně, jako lidé, některá prasata jsou energická, optimistická a pozitivní, zatímco jiná jsou náladoví pesimisté, odhaluje nový výzkum.

Vědci testovali 36 prasat domácích, kdy některým z nich poskytli lepší životní podmínky – více životního prostoru a hluboké vrstvy slaměné podestýlky.

Jejich osobnosti byly zkoumány tak, že jim byly podávány misky s jídlem na dvou stále stejných místech, které obsahovaly buďto v cukru obalenou čokoládu nebo nepříliš uspokojivá kávová zrna.

Pro-aktivní, optimistická prasata častěji prozkoumávala misku umístěnou mezi těmito dvěma danými místy, která mohla, ale nemusela být naplněna sladkostmi.

Vždy se dívala na světlou stránku věci, nehledě na prostředí, ve kterém musela žít.

Náladová, reaktivní zvířata s menším životním prostorem a bez slaměné podestýlky byla spíše negativní a pesimistická – rozveselilo je však zlepšení životních podmínek.

Výsledky studie byly publikovány v časopise Biology Letters, který vydává Royal Society.

Doktorka Lisa Collins z Lincolnské univerzity a její kolegové napsali: “Reaktivní prasata v horších životních podmínkách byla více pesimistická a ta v lepších životních podmínkách byla více optimistická.”

“Tyto výsledky ukazují, že rozhodovací schopnosti mimolidských zvířat jsou velmi podobné těm lidským, a zahrnují aspekty stabilních osobnostních rysů a přechodných stavů nálady.”

banner-proc-prase-cmyk-200x80

 

Přeloženo z: https://www.independent.co.uk/news/science/pigs-optimistic-pessimistic-just-like-humans-a7419901.html

Holokaust není minulost

Dnes, 27.ledna, je Mezinárodní den památky obětí holokaustu. Tento den má připomínat utrpení přibližně šesti milionů Židů, 2 milionů Romů, 15 tisíc homosexuálů a miliony dalších nevinných obětí.

“Vzpomeňme na hrůzy, kterými někteří lidé museli projít. A uvědomme si, že tyto hrůzy neskončily. Odehrávají se právě teď. Po celém světě. Za zdmi „novodobých“ koncentračních táborů, tzv. „velkochovů“ a jatek. Ukončeme toto zbytečné utrpení! Ukončeme holokaust jednou pro vždy a pro všechny! Dovolte mi, abych to řekl otevřeně: jsme obklopeni činy ponižování, krutosti a zabíjení, které se nejen vyrovnají čemukoliv, čeho byla schopná třetí říše, ale dokonce ji i překonávají, protože naše konání nemá konce, neustále se obnovuje a přivádí neustále na svět králíky, krysy, drůbež, dobytek jen proto, abychom je zabíjeli”.

J. M. Coetzee, The Lives of Animals

Pro lepší pochopení podobnosti citujeme izraelskou studentku veterinárního lékařství Amiru Friedman: „Vezměte všechny krávy z farmy. Separujte je, označkujte je, zabijte všechny nemocné a ty, které nejsou produktivní. Nakonec je zabijte všechny a obměňte skupinu za novou. Z jejich těl vyrobte kůži a jiné produkty. Během toho šiřte informace o tom, že krávy nejsou jako psi, jsou méněcenné a jejich cílem na světě je, aby byly zabité. Nyní zaměňte za slovo „krávy“ slovo „lidé“. Co dostanete?“

Číst celý článek

Dejte vánoční dárek i kaprům – nechejte je žít

Stejně jako každý rok, i tento bude zakončen krvavými pouličními jatkami. Za pár dnů se na ulicích opět objeví kádě přeplněné vyhladovělými, často zraněnými a přidušenými kapry čekajícími na smrt. Ryby jsou na podzim vyloveny, několikrát přehazovány a jako uhlí jsou doslova naházeny do kádí. Koncem prosince jsou pak převezeny ze sádek k pouličnímu prodeji, který už všichni známe.

Číst celý článek