2.3 – Koncert pro VeganFest
3.3. – VeganFest – hlavní víkendový program
4.3. – VeganFest – hlavní víkendový program
6.3. – VeganFest – workshop vaření – Cocina Perdida
7.3. – VeganFest – workshop výroby – domácí drogerie
8.3. – VeganFest – workshop vaření – My Kitchen
9.9. – VeganFest – veganská společenská večeře
Mezinárodní den zvířat v Brně byl ve znamení pravdy.
Kolemjdoucí, kteří kráčí po brněnském náměstí Svobody, nevěřícně zírají, někteří tiše, jiní se hlasitě rozhořčují. Videozáznamy praktik živočišného průmyslu mlčenlivě přitahují jejich zraky: prasnice natěsnané v klecích, jejich selata s otevřenými ranami a abscesy, zatímco bezvládná tělíčka jiných leží kolem, rozervána na kusy. Telata, která jsou odebírána svým matkám, aby jim v dalším záběru byla podřezána hrdla. Kohoutci zaživa rozemíláni ve velkém mlýnku.
Záběry se opakují ad nauseam ve všech směrech, na obrazovkách notebooků a tabletů, které drží dobrovolníci v maskách Guye Fawkese. Nehybně vedle sebe, rameno na rameni ve čtvercové formaci zvané „Cube of truth” – česky Kostka pravdy. Patří k organizaci Anonymous for the voiceless, nebo prostě AV – odnoži Anonymous, která se věnuje boji za práva zvířat.
Jdou na to ovšem jinak – místo internetu okupují ulice. AV vznikla v roce 2016 v Austrálii, dnes má však své místní odnože – tzv. „chapters” – po celém světě. V březnu tohoto roku se organizace AV dostala i do České republiky, a chapters tu postupně vznikají ve všech velkých městech. Ta brněnská vznikla teprve nedávno a tohle je jejich první Kostka pravdy.
Jak se staví brněnští kandidáti k cirkusům se zvířaty? Zeptali jsme se osmdesáti z nich, vyjma extrémistických stran, a jak jsme slíbili na našem facebooku, přinášíme vám jejich odpovědi. Vybrali jsme politiky, kteří kandidují za Brno-město a/nebo městskou část, jejíž pozemky využívají cirkusy a na které se nám podařilo sehnat kontakt.
Z kandidátu na primátora nám odpověděla Bára Antonová (Žít Brno), Jasna Flamiková (Zelení), Petra Quittová (STAN) a Tomáš Koláčný (Piráti). Potěšilo nás, že všichni uvedení kandidáti sdílí názor většiny Brňanů a případně by se zasadili za to, aby se městské pozemky cirkusům dále nepronajímaly, či už toto téma dokonce plánují otevřít a zákaz aktivně prosazovat. Neupravené odpovědi naleznete níže.
Nejvíce odpovědí jsme dostali od kandidátů Strany zelených (4), kteří nám poslali také stanovisko za celou Stranu, na němž se shodli. Tři odpovědi nám zaslali kandidáti za ANO 2011, jeden kandidát za ČSSD, jeden kandidát za STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ , jeden kandidát za Sousedé z Líšně a jeden kandidát za TOP 09 (nezapočítáváme kandidáty na primátora). Děkujeme za odpovědi!
Naše otázka zněla: “Pokud budete moci po volbách ze své pozice ovlivnit pronájem obecních pozemků cirkusům, budete nadále tolerovat cirkusy se zvířaty na území města Brna, nebo zda naopak budete brát v úvahu postoj většiny společnosti a podniknete kroky k tomu, aby cirkusy se zvířaty v Brně vystupovat nemohly, např. zamítnutím pronájmu obecních pozemků?”
Výzkum naznačuje, že některá prasata jsou energická, optimistická a pozitivní, zatímco jiná jsou náladoví pesimisté.
Prasata mají osobnosti, které “vidí sklenici napůl plnou” nebo “napůl prázdnou”, ukázala studie.
Stejně, jako lidé, některá prasata jsou energická, optimistická a pozitivní, zatímco jiná jsou náladoví pesimisté, odhaluje nový výzkum.
Vědci testovali 36 prasat domácích, kdy některým z nich poskytli lepší životní podmínky – více životního prostoru a hluboké vrstvy slaměné podestýlky.
Jejich osobnosti byly zkoumány tak, že jim byly podávány misky s jídlem na dvou stále stejných místech, které obsahovaly buďto v cukru obalenou čokoládu nebo nepříliš uspokojivá kávová zrna.
Pro-aktivní, optimistická prasata častěji prozkoumávala misku umístěnou mezi těmito dvěma danými místy, která mohla, ale nemusela být naplněna sladkostmi.
Vždy se dívala na světlou stránku věci, nehledě na prostředí, ve kterém musela žít.
Náladová, reaktivní zvířata s menším životním prostorem a bez slaměné podestýlky byla spíše negativní a pesimistická – rozveselilo je však zlepšení životních podmínek.
Výsledky studie byly publikovány v časopise Biology Letters, který vydává Royal Society.
Doktorka Lisa Collins z Lincolnské univerzity a její kolegové napsali: “Reaktivní prasata v horších životních podmínkách byla více pesimistická a ta v lepších životních podmínkách byla více optimistická.”
“Tyto výsledky ukazují, že rozhodovací schopnosti mimolidských zvířat jsou velmi podobné těm lidským, a zahrnují aspekty stabilních osobnostních rysů a přechodných stavů nálady.”
Přeloženo z: https://www.independent.co.uk/news/science/pigs-optimistic-pessimistic-just-like-humans-a7419901.html
Pro každého z nás má máma zásadní místo v životě: devět měsíců nás nosí ve svém těle, porodí, stará se ve dne v noci. Pro většinu z nás je také nejbližší nebo jedním z nejbližších lidí v životě – člověk, který nám pofouká bolístku, poslechne starosti, sdílí naše radosti a je ochoten kdykoliv pomoct.
Ačkoli mnoho z nás má jistě s maminkou pěkný vztah, přece jen jsme byli o něco okradeni. Minulé století se neslo ve znamení velkého vědeckého a technického pokroku a ten ovlivnil i přístup k výchově a péči o děti. Jistě, zmizela spousta nemocí, velmi se snížila úmrtnost novorozenců, apod. Ale touha vše přesně změřit a popsat potlačila přirozený vztah matky a dítěte.
„Příroda dítě připravila na to, že se narodí a zůstane chráněno u mámy v náručí. Jakýkoli jiný scénář vyvolává u novorozence strach. Bezprostředně po porodu nastává u matky a dítěte unikátní hormonální situace, která se už nikdy nebude opakovat. Je to období, které je [nám] dáno biologicky a jehož smyslem je navázání silného láskyplného pouta. Těsně po porodu doslova zaplaví organismus ženy hormon lásky oxytocin a posílí tak vztah mezi matkou a dítětem. Tomuto procesu se říká bonding. Aby se pouto dobře nastavilo, mělo by být miminko u mámy na hrudníku v kontaktu kůže na kůži a dvojice by měla zůstat dlouhé hodiny nerušena, což se bohužel ve většině případů neděje.“
Stejně jako každý rok, i tento bude zakončen krvavými pouličními jatkami. Za pár dnů se na ulicích opět objeví kádě přeplněné vyhladovělými, často zraněnými a přidušenými kapry čekajícími na smrt. Ryby jsou na podzim vyloveny, několikrát přehazovány a jako uhlí jsou doslova naházeny do kádí. Koncem prosince jsou pak převezeny ze sádek k pouličnímu prodeji, který už všichni známe.
Vzpomínáte si ještě na plavé telátko z izraelské mléčné farmy? V uchu mělo číslo 269 a záhy se stalo symbolem pro hnutí, které se rychle rozšířilo po celém světě.
269 je číslo jednoho z nekonečné řady zotročených hospodářských zvířat, která každý den žijí a umírají bez našeho vědomí. Je to číslo telete, které se narodilo tam, kde je jeho osudem být uvázáno, vykrmeno a nakonec zavražděno a jeho rozřezané tělo prodáno do supermarketu nebo restaurace. Bylo náhodně vybráno, aby reprezentovalo všechna vykořisťovaná a zneužívaná zvířata. Jeho anonymní označení, číslo 269, se stalo symbolem pro celé hnutí, jehož cílem je obnovit propojení mezi lidmi a jinými druhy.
